Jablůnka

4 Vlčica

 

Chata Vlčica a její historie

V šedesátých letech minulého století postavili členové turisticko-lyžařského oddílu Tělovýchovné jednoty Spartak Jablůnka chatu Vlčica. Na západním svahu pod vrcholem Na Vlčici (606 m. n. m.), nacházejícím se na katastru obce Růžďka, tak vznikla celoročně využívaná chata, která poskytovala výborné zázemí pro organizování turistických a lyžařských akcí. Nad vchodem do chaty byl nápis „Chata Vlčica, v majetku TJ Spartak Jablůnka“. Dnes je chata v soukromém vlastnictví.

Obr.: 1: Chata Vlčica

Pestrá fauna Jablůnky a okolí

Fauna v katastru Jablůnky je pestrá. Najdeme tu obojživelníky (skokan hnědý, ropucha obecná, mlok skvrnitý aj.), plazy (užovka hladká, slepýš křehký, ještěrka obecná aj.), hmyz (kudlanka nábožná, babočka admirál, otakárek ovocný i fenyklový, křižák pruhovaný, vzácně největší včela drvodělka aj.) Ze savců tu dnes žije srnec obecný, daněk evropský, zajíc polní, liška obecná, jezevec lesní, kuna skalní, veverka obecná, ježek východní, krtek obecný aj. Vyskytují se zde vodní savci, jako jsou např. u nás nepůvodní druh ondatra pižmová, vzácně vydra říční a bobr evropský. Je tu možné spatřit netopýry, savce z řádu letounů. Co se týká ptactva (tzv. avifauny), tak mezi běžné patří např. drozd zpěvný, káně lesní, strakapoud velký, různé druhy sýkor (modřinka, koňadra, úhelníček), zvonek zelený, červenka, poštolka, sojka a straka obecná aj. Vzácnější už je výskyt např. datla černého, holuba hřivnáče, konipasa horského, králíčka ohnivého, ledňáčka říčního, žluny zelené, dlaska tlustozobého, puštíka, rákosníka, rorýsa, krahujce, ťuhýka obecného aj. Mezi raritní druhy ptáků patří např. brkoslav severní, čejka chocholatá, dudek chocholatý, chřástal polní, krutihlav obecný, luňák červený aj.

Návrat velkých šelem na Valašsko

Na Valašsku (Beskydy, Javorníky) se dříve běžně vyskytovaly velké šelmy, koncem 19. století však byly téměř vyhubeny. Například poslední vlk byl na Vsetínsku odloven v roce 1865. Dnes se vrací na odlehlé horské oblasti vlk obecný, rys ostrovid a velmi vzácně medvěd hnědý. Medvěd a vlk jsou zařazeni mezi kriticky ohrožené druhy, rys mezi silně ohrožené druhy. Pobytové značky rysa byly zjištěny západně od Jablůnky, v okolí obcí Kateřinice a Mikulůvka. Údajně byl spatřen též v lesích nad areálem bývalé Zbrojovky Jablůnka. V roce 2000 se po Valašsku potuloval medvěd známý jako „Míša z Brodské“, který na hospodářských zvířatech způsobil škodu za dvě stě tisíc korun. Další medvěd, migrující k nám v roce 2018 ze Slovenska, usmrtil v Mikulůvce a na Bystřičce několik ovcí a pobořil včelí úly. Údajně byl medvěd hnědý spatřen i v okolí Vlčice a jeho stopy byly nalezeny i pod Pálenisky. Tam byl zachycen fotopastí vlk obecný. Jeho dřívější výskyt v našich končinách dokládají místní názvy, ať už je to vrch Vlčica nebo lokalita Ve Vlčí v katastru Mikulůvky. Název Vlčí vyhlídka má s vlkem obecným však jen málo společného.

Obr.: 2: Vlk obecný

Valašská kolonizace a vznik pasek

Valaši, svobodní (ve významu osvobození od poddanských povinností) pastevci koz a ovcí, se usazovali od 16. století v horských oblastech Beskyd. Klučením lesa při další vlně kolonizace vznikaly paseky, tj. samoty vzdálené často kilometry od již obydlených míst v údolí Bečvy. Názvy usedlostí na pasekách byly obvykle odvozeny od příjmení prvních majitelů a jejich pojmenování zůstávala, i když se později majitelé vystřídali. V katastrální mapě z roku 1834 jsou zaznamenány tyto názvy pasek: Dřevojánci, Špačci, Karolé, Goldi. Učitel Jan Rous, uznávaný národopisný pracovník a kronikář obce Bystřička a Jablůnka, zapsal ve 30. letech 20. století pasekářské usedlosti s těmito názvy: u Dřevojánků, Špačků, Karolů, Goldů, Goldíků, Tomanů, Machulů, Fabiánů, Janírků, Bohatců, Matuštíků a Hodoňů.

Obr.: 3: Usedlost u Dřevojánků

Proměna krajiny a kouzlo Valašska

Vznikem pasek byly ovlivněny přírodní podmínky na Valašsku. Kvůli odlesňování ubývalo v lesích vysoké zvěře i šelem, docházelo k větší erozi půdy. Na druhou stranu se na nově obdělávaných plochách usadily stepní druhy ptactva, a to křepelka polní, koroptev polní, skřivan polní, ťuhýk obecný aj., ale i drobní savci jako např. zajíc. Pasekářství v průběhu několika staletí přeměnilo původní zalesněnou krajinu na pohlednou a pestrou paletu střídajících se polí, luk, pastvin, sadů a lesních porostů. Tato svérázná krajina učarovala známému malíři a rodákovi z Jablůnky Karlu Hofmanovi. Dnes mají možnost doposud poněkud opomíjenou krásu Valašska obdivovat všichni návštěvníci, ať už pěšky, nebo na kole. Jen musejí počítat s tím, že za výhledy je třeba se vypravit do kopců, valašsky do kotárů.