Jablůnka

START / CÍL Obecní úřad

K 1. 1. 2026 měla Jablůnka 2067 obyvatel s průměrným věkem občana 44 let. Obec leží
v nadmořské výšce 324 m v údolí Vsetínské Bečvy 7 km severozápadně od okresního města
Vsetín. Mezi její charakteristické znaky patří rozvinutá občanská vybavenost, pestrý
komunitní život, příznivé přírodní podmínky a bohatá industriální historie spojená
s papírenským, sklářským, nábytkářským, zbrojním a strojírenským průmyslem.

Historie obce Jablůnka: Počátek osídlení v blízkosti řeky Bečvy se odhaduje na 13. až 14.
století. První písemná zmínka o vsi Jablůnka je z roku 1504. Poddaní vsetínského panství
prožívali zlé doby a nešlo jen o časté povodně, chudobu, robotu a tuhé nevolnictví. Přes
Moravu se opakovaně přelévaly válečné nepokoje a loupeživé a krvavé vpády útočníků
z Uher, hlavně Turků a Tatarů. Většina obyvatel se hlásila k  protestantským církvím, které
vzešly z hnutí za reformu křesťanství, představovaného římskokatolickou církví. Za
„třicetileté války“ (1618 – 1648) došlo k valašským povstáním, která byla krvavě potlačena.
Tato válka byla vyvrcholením sporů mezi prohabsburskými katolickými a protihabsburskými
protestantskými státy.

Jablůnka se smutně „proslavila“ jako místo přepadení císařského plukovníka Jana z Wintze,
který v roce 1642 prchal před blížícím se švédským vojskem se svým majetkem a s vojenskou
pokladnou uloženými na dvaceti vozech. U brodu přes Bečvu mezi Pržnem a Jablůnkou byl
přepaden houfem asi sta Valachů. O všechen majetek přišel a stěží zachránil svůj život. Větší
část „lupu“ nebyla nikdy nalezena.

V 17. a 18. století vsetínské panství patřilo šlechtickému rodu Illesházyů. Ti ovlivnili v
období rekatolizace významnou měrou život a vývoj Vsetínska. Jejich zásluhou má Jablůnka
národní kulturní památku, kříž z roku 1771, který se nachází poblíž frekventované silnice
I/57 směrem na Valašské Meziříčí. Místní hřbitov byl založen evangelíky v roce 1852. Ve
stejném roce zakoupili domek č. 16, který sloužil jako modlitebna a jako církevní, později
obecná škola. V roce 1869 bylo v Jablůnce zaznamenáno 252 katolíků a 634 evangelíků.
V letech 1877 až 1885 si evangelíci postavili v blízkosti školy kostel. Ten v roce 1903 při
tragickém požáru vesnice vyhořel, stejně jako dalších 57 budov. Kostel byl obnoven v roce
1904.

Vznik a vývoj místního průmyslu významně ovlivnilo vybudování mlýnského náhonu, který
zřejmě již od 17. - 18. století využíval vodu Bečvy odvedenou od jablůneckého jezu. Voda
z náhonu poháněla pily, mlýny a po roce 1860 také technická zařízení pobočky Reichovy
sklárny. Většina obyvatel se však stále živila polním hospodařením, chovem dobytka, také
pracemi v lesích, na úpravách toku Bečvy a na železniční dráze. Zdrojem obživy byla též
domácí řemeslná výroba, např. tkalcovství, soukenictví, výroba papučí, brousků, křiváků
(kapesních nožů). Formani převáželi na vozech tažených koňmi různé zboží. Plťaři na vorech
(pltích) svázaných z kulatiny nebo fošen či prken splouvali podle stavu vody v květnu a
červnu po Bečvě do řeky Moravy k Hodonínu, kde takto přepravené dřevo prodávali. Trasa
valašských plťařů začínala na „vazišti“ u Jablůnky a Pržna, kde se dřevo svazovalo pomocí
houžví, nad ohněm napařovaných a kroucených mladých smrkových kmínků. Plťařství
skončilo se vznikem železniční dráhy.

Významnými událostmi pro Jablůnku bylo postavení Dolní školy (1929), Horní školy Na
Láni (1954), výstavba staré a nové Sokolovny (1923 a 1956). Pro zaměstnanost mnoha
Jablůnčanů bylo důležité zbudování pyrotechnické továrny Ing. Velinského v roce 1936,
pozdější Zbrojovky Jablůnka (1950). V roce 1951 bylo v průmyslu zaměstnáno už 55%
obyvatel vsi. Byly postaveny budovy Místního národního výboru a hasičské zbrojnice (1964),
zubní ordinace (1966), mateřské školy (1980), kam byla přemístěna místní knihovna (1996).
Dokončena výstavba samoobsluhy Pramen - dnes COOP Jednota (1979) a přístavba školy Na
Láni (1999). V devadesátých letech 20. století byla vesnice plynofikována a na začátku 21.
století zbudována nová kanalizace včetně čističky odpadních vod. Obecní úřad byl přemístěn
(2009) do přestavěné budovy Dolní školy, kde se nachází také zdravotní středisko a lékárna.
V roce 2024 byl otevřen za budovou obecního úřadu veřejný sportovně – relaxační areál
Školnička. Ve stejném roce byla zahájena výstavba přeložky silnice I/57 mimo zastavěnou
část obce a v roce 2025 výstavba nového fotbalového hřiště v Cigánově.

Původ názvu naší obce nemá ani v dnešní době jednoznačné vysvětlení. Podle první verze
název obce pochází ze zdrobněliny českého slova „jabloň“. Mohlo se jednat o označení místa,
kde rostlo v době osídlení větší množství jabloní, nebo zde rostla nějaká výrazná solitérní
jabloň. Jabloňové porosty mohly sloužit jako orientační body na některých význačných
místech, jako byly zemské hranice, obchodní stezky, průsmyky nebo brody – přechody přes
řeku. Druhá verze vychází z toho, že jméno obce mohlo vzniknout z názvu celní strážní tvrze
nazývané „jablona“ (psáno podle staré české pravopisné zvyklosti „gablona“). Pochází zřejmě
z latinského slova „gabella“, tj. poplatek, který obchodníci platili jako clo za převážené zboží
- ve 14. století to byla především sůl. Je skutečností, že velká část osídlených míst
s podobnými názvy (Jablonné, Jablonná, Jablonec, Jablunkov) leží u dnešních nebo bývalých
hranic nebo na významných zemských stezkách. Ani jednu z verzí odborníci na určování
původu názvů nepotvrdili jako tu pravděpodobnější. A tak původ názvu obce Jablůnka a
dalších podobných názvů obcí a měst zůstává záhadou.

Budova Obecního úřadu Jablůnka byla původně postavena v roce 1929 jako obecná škola,
nazývaná později jako Dolní škola. Od roku 1939 zde byla zřízena i mateřská škola. Za druhé
světové války se místo českého nápisu na budově „Škola, základ života“ objevil německý
nápis „Volkschule“ (Národní škola). Od roku 1945 sem docházeli i starší žáci z Jablůnky a
okolních vesnic do nově zřízené měšťanské školy. Konečně byla v roce 1954 postavena Na
Láni tzv. Horní škola, a tak se podmínky pro vyučování dětí zlepšily. Výuka žáků v Dolní
škole byla ukončena v roce 1999, kdy došlo k dostavbě učebnového pavilonu u Horní školy.
Obecní úřad zde sídlí od roku 2009. K této stavbě mají vřelý vztah zejména starší občané
obce, kteří v ní prožívali svá školní léta.

Mezi dominanty naší obce patří evangelický kostel, kde se první bohoslužby konaly v roce
1885. V té době se Jablůnčané hlásili k evangelické církvi helvétského vyznání, při které
setrvali až do založení Českobratrské církve evangelické roku 1918. Naproti kostela farníci
postavili v roce 1899 dům, který původně sloužil jako fara, od roku 1962 je to sborový
dům jablůneckých evangelíků. Během velkého požáru roku 1903 shořela šindelová
střecha a byly zničeny krovy i interiér kostela. Hořící šindele odnášel vítr daleko do
okolí, a tak vznikala další ohniska požáru, kterému padlo za oběť 57 dřevěných
domů. Proto se jablůnečtí věřící rozhodli, že klenba nového kostela musí být cihlová,
střecha pokryta glazovanými taškami a věž oplechována.

Zásluhou místního faráře Jana Drobného byl kostel do dvou let obnoven. Na kruchtě byly postaveny varhany auvnitř kostela centrálně umístěna dřevěná vyřezávaná kazatelna se symbolydesatera.

Jako reformovaný kostel nemá oltář, ale tzv. stůl Páně. Evangelický kostel
v Jablůnce byl stavěn podle stejného vzoru jako jiné kostely, má však přece něco
výjimečného. Nad vchodem je kalich – symbol husitství a rovnosti všech lidí před
Bohem. Na věži není ani kříž, ani kalich, ale hvězda, která připomíná betlémskou
hvězdu. Budova kostela a fary se dočkaly během doby své existence řady finančně
náročných rekonstrukcí a oprav střechy, fasády včetně interiéru. V roce 1998 byly po
dlouhých desetiletích instalovány věžní hodiny s akustickým odbíjením. V roce 2003
byl kostel zvenčí pomocí LED reflektorů a zemních svítidel nasvícen, a je tak efektní
součástí nočního osvětlení obce. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v
Jablůnce se vedle svého bohatého interního života aktivně zapojuje do komunitního
dění v obci. V kostele pořádá veřejností hojně navštěvované adventní koncerty,
účastní se akce s názvem Jablůnecký adventní kalendář aj.

U jablůneckého kostela stojí památník se jmény občanů Jablůnky, obětí I. a II. světové války
a obětí komunismu. Jsou tu též jména občanů Jablůnky, kteří za pomoc partyzánům zahynuli
v nacistických koncentračních táborech. Od roku 1944 se začaly v okolí Jablůnky formovat
partyzánské skupiny pod velením Aloise Garncarze, legionáře a poddůstojníka
Československé armády. Prováděli protiněmecké sabotážní akce, zničili např. elektrickou
spínací stanici na Vsetíně, a tím na týden přerušili dodávku proudu pro Vsetín a tamější
Zbrojovku. Více o osudech jablůneckých partyzánů je možné se dočíst v knize „Jablůnka,
historie a současnost“, vydané k 520. výročí obce.