Jablůnka

6 Sokolovna

 

Sportovní historie Jablůnky – Sokol a začátky sportu

Sportovní historie obce začala vznikem Tělocvičné jednoty Sokol v roce 1918. Pro svá cvičení si členové Sokola postavili roku 1923 na obecním pozemku proti papírně sokolovnu. V ní byly kromě prostor na cvičení také knihovna, později biograf (kino) a hrálo se zde divadlo.

Obr.: 1: Původní sokolovna

Sportovní klub a Tělovýchovná jednota Spartak Jablůnka

Sportovní klub Jablůnka byl oficiálně založen 14. srpna 1937. Klub si v roce 1939 pronajal na „Řečiskách“ hřiště. To bylo v roce 1940 slavnostně otevřeno sportovním dnem. Po druhé světové válce bylo poblíž prženského mostu vybudováno nové fotbalové hřiště. Fotbalové zápasy se vždy těšily velké návštěvnosti a stadion se stal důležitým místem společenského života obce. Vzhledem k výstavbě přeložky silnice I/57 bylo hřiště v roce 2024 zbouráno. Nově bude fotbalové hřiště zbudováno ve čtvrti Cigánov, kde poskytne místním sportovním klubům kvalitní zázemí pro jejich sportovní aktivity.   

Obr.: 2: Fotbalové hřiště na „Řečiskách“

Původní sokolovna byla po zákazu Sokola roku 1948 zbourána. V roce 1956 byla na jejím místě postavena nová tělocvična, nazývaná podle tradice sokolovna, která byla majetkem nově vzniklé Tělovýchovné jednoty (TJ) Spartak Jablůnka. Autorem této vydařené funkcionalistické budovy byl akademický architekt Ludvík Hilgert, žák známého slovinského architekta a urbanisty Josipa Plečnika. Sokolovna má také své strážce – po stranách budovy jsou umístěné sochy sportovce a sportovkyně.

Obr.: 3: Nová sokolovna

V letech 1954 až 1971 hrálo na fotbalovém hřišti ženské družstvo velmi úspěšně českou házenou. Reprezentantky Jablůnky se staly nejlepším družstvem okresu a hrály dokonce II. a I. republikovou ligu. Česká házená (též národní házená) se od mezinárodní házené liší především rozdělením hřiště na třetiny. Například obránci se mohli pohybovat pouze v obranné a střední třetině. Dalšími rozdíly jsou odlišné rozměry hřiště, branek a míče.

Sokolovna sloužila po dlouhá léta jak sportovním, tak kulturním potřebám obce. Vyhlášené byly jablůnecké sportovní plesy a maškarní bály navštěvované lidmi z širokého okolí.

V roce 1983 byla dokončena výstavba antukových kurtů na hřišti za sokolovnou s dvěma hřišti na volejbal a jedním na tenis. V závěru minulého století se na fotbalovém hřišti konala hromadná spartakiádní vystoupení. Roku 2016 byla sokolovna převedena do majetku obce.

Obr.: 4: Tenisové kurty

Sportovní spolky v současnosti

TJ Sokol Jablůnka – Pržno, jehož činnost byla obnovena v roce 1991, má dnes přes 80 členů a podporuje zejména cvičení dětí. Nyní pod hlavičkou TJ Spartak Jablůnka funguje především ženský volejbal, nohejbal a fotbal. Florbalový klub FBC Jablůnka s 68 členy se cílevědomě věnuje trénování mladých florbalistů. Fotbalový klub Jablůnka, klub s bohatou historií, je v současnosti jedním z nejpočetnějších sportovních spolků v obci. Zaměřuje se též na děti a mládež.

Závodní klub Zbrojovky

Roku 1972 bylo k budově sokolovny přistavěno kino a místnosti Závodního klubu ROH Zbrojovky Jablůnka. V budově kina se po dlouhá léta odehrával bohatý kulturní život, na který mnozí obyvatelé dodnes vzpomínají. Kino nebylo jen místem promítání filmů, ale skutečným centrem společenského dění, kam se chodilo za zábavou, hudbou i setkáváním.

Obr.: 5: Budova bývalého kina

Na zdejším pódiu vystoupila řada uznávaných umělců a pro Jablůnčany bylo velkým zážitkem, že takové osobnosti zavítaly přímo do jejich obce. Koncerty tu odehráli například zpěváci Petr Rezek, Petr Spálený, Pavel Bobek, Karel Černoch, Karel Plíhal, Jitka Zelenková či Marie Rottrová. Vedle hudby se zde pořádaly i oblíbené besedy, při nichž mohli lidé naživo potkat známé herce a vypravěče, například Vlastimila Brodského, Slávku Budínovou nebo Vladimíra Menšíka.

Papírna – průmyslové srdce obce

Kdy byla papírna v Jablůnce postavena, se přesně neví. Zachoval se však zápis o koupi mlýna, pily a papírny z roku 1818. Voda z mlýnského náhonu poháněla mlýnská kola a stoupy k drcení a mletí surovin pro výrobu papíru. Vyráběly se zde různé druhy papíru (dřevitý, kancelářský, konceptní, poštovní), později lepenka a karton. Roku 1873 byla papírna přebudována na mlýn a dvě okružní pily. Jeden z pozdějších majitelů přistavěl zájezdní hostinec. V roce 1903 při velkém požáru obce vyhořel mlýn u papírny. Majitelé Valchář a Lukáš vybavili pilu novými stroji a v roce 1927 instalovali první elektrárnu s Francisovou vodní turbínou, která napájela elektrickým proudem přistavěnou továrnu na ohýbaný nábytek Ant. Macháně (1926 - 1932). Elektřina byla dodávána i do staré sokolovny k promítání prvních filmů. V roce 1932 vyhořela továrna i s pilou. V provozu zůstal jen hostinec. Roku 1936 si ho pronajal pan Szieklik a v roce 1945 ho koupil od Občanské záložny. V letech 1946–1947 postavil nový hostinec „Na Papírně“, na jehož místě dnes stojí autoopravna. Pozemek po vyhořelé továrně a parní pile koupil roku 1938 za 80 tisíc Kč Alois Eliáš, mlynář z Ratiboře, a vystavěl mlýn na vodní a elektrický pohon. V roce 1953 pak v rámci akce „likvidace přespočetných mlýnů“ byl mlýn definitivně odsouzen k nečinnosti a po znárodnění přechodně užíván jako skladiště lidového spotřebního družstva Jednota.

Obr.: 6: Zaměstnanci pily na papírně

 

Hasiči v Jablůnce

Dále vás trasa zavede k budově hasičské zbrojnice. Jablůnecký hasičský spolek byl založen v roce 1896. Měl k dispozici nejnutnější hasičské vybavení a dvoukolovou ruční stříkačku vyrobenou firmou Smékal z Prostějova s nápisem Hasičský sbor v Jablůnce. Jako první hasičská zbrojnice sloužila kůlna u školy. Nová hasičská zbrojnice, umístěná u hlavní silnice na začátku Cigánova, byla postavena v roce 1926. Byla využívána do roku 1964, kdy byl dostavěn požární dům s novou zbrojnicí. Po mnoho let byl požární dům také sídlem místního národního výboru a později obecního úřadu. Byla zde umístěna i obecní knihovna. V této budově dnes působí Sdružení dobrovolných hasičů Jablůnka, které nezapomíná na výchovu a přípravu malých a mladých hasičů a hasiček. Hasičský sbor se podílí také na komunitním životě v obci. Jablůnecká moderně vybavená jednotka požární ochrany kategorie II udržuje nepřetržitou pohotovost s limitem výjezdu do 5 minut od vyhlášení požárního poplachu a doplňuje profesionální hasiče při výjezdech k mimořádným událostem.

Obr.: 7: Založení hasičského sboru v Jablůnce v roce 1895

Osobnost obce – František Segrado

Další příležitostí k zastavení, zavzpomínání a prolistování knih je lavička s knihobudkou v blízkosti hasičské zbrojnice věnovaná památce další osobnosti Jablůnky Františka Segrada (*1955 Vsetín – † 2021). František Segrado byl charismatický zpěvák s nezaměnitelným hlasem, herec, výtvarník a skvělý vypravěč, který významně přispěl k uchování valašské písně, nářečí a příběhů. Narodil se na Vsetíně, v Jablůnce žil od roku 1990. Působil v několika hudebních uskupeních. Spolupracoval s Čechomorem, účinkoval v bigbítové kapele Dobrohošť, v kapele Irish Dew a ve vsetínské Veselé bídě. Vystupoval na regionálních i celostátních scénách, např. v lyrikálu „Kudykam“ autorů Michala Horáčka a Petra Hapky uváděném ve Státní opeře Praha. Svou první sólovou desku vydal až ve svých téměř šedesáti letech. Hrál titulní roli v celovečerním rodinném filmu z Valašska s názvem „Děda“. Autorkou námětu a filmového scénáře byla Marta Santovjáková Gerlíková. S manželkou Marií získali řadu ocenění za obrazy a šperky. František Segrado byl milovaný publikem, oblíbený mezi svými kamarády, spoluhráči z divadla i z kapel, ve kterých působil. Michal Horáček kdysi řekl moudrou větu, že hvězdy jsou vidět, až když se zešeří. Frantova hvězda nám bude svítit ještě dlouho.

Obr.: 8: František Segrado – album Segrado

Školnička – nové místo setkávání

Oba okruhy zakončíme v areálu Školnička za budovou obecního úřadu. Nejedná se jen o kousek místa u obecního úřadu – je to prostor, který má v paměti obce své místo a v posledních letech dostal nový smysl. Na Školničce se dříve pořádaly legendární dětské dny, na kterých se potkávala celá obec. Součástí prostoru byl i vzrostlý kaštan, který se stal neodmyslitelnou součástí dětství několika generací. Od roku 2023 se Školnička v Jablůnce krok za krokem proměňuje díky projektu „Vraťme život Školničce“, který je zaměřený na obnovu a oživení tohoto prostoru. Smyslem projektu nebylo jen „něco vybudovat“. Školnička měla znovu získat roli místa, kde se lidé přirozeně potkávají. Cílem bylo podpořit komunitní dění a zvýšit atraktivitu této části obce. Výjimečné na Školničce bylo hlavně to, že nevznikala jen na papíře. Už od začátku byli k rozhodování přizváni sami obyvatelé a na dvou setkáních pojmenovali, co by tu chtěli mít, co jim v obci chybí a jak by jim nové místo mohlo sloužit. Díky tomu se Školnička nestala „projektem shora“, ale prostorem, který vyrostl z reálných potřeb lidí. Velkou roli hrálo také financování. Na projektu se nepodílela jen obec, ale více partnerů – konkrétně Česká spořitelna, Nadace Via, Nadace ČEZ, Zlínský kraj, Obec Jablůnka a vůbec poprvé také obyvatelé Jablůnky prostřednictvím platformy Darujme. Na prostranství za obecním úřadem se podařilo díky architektovi Pavlu Juráňovi šikovně propojit několik prvků – dopravní hřiště s odpočinkovým místem, doplněné o cvičební prvky a také hřiště na petanque. Prostor tak není určený jen dětem, ale myslí i na dospělé a seniory – zkrátka na to, aby se mohly potkávat generace. Součástí vzniku byla i společná práce rukama. V rámci veřejné brigády se vysazovala zeleň včetně kaštanu, který je pro několik generací nezbytnou součástí vzpomínek na Školničku.

Obr.: 9: Multifunkční prostor Školnička za obecním úřadem