Jablůnka

2 Nad Jablůnkou

 

 

Niva – výhledy a nový přístřešek

Na místě nazývaném Niva s výhledy přes jihozápadní okraj Jablůnky směrem na sousední vesnici Ratiboř a horizont Hostýnských vrchů byl v roce 2025 zbudován jeden z dřevěných přístřešků v okolí Jablůnky. Stalo se tak v rámci aktivity Mikroregionu Střední Vsetínsko pro podporu turistiky a cykloturistiky v našem regionu.

Kůrovcová kalamita a změna krajiny

V posledních letech se v důsledku kůrovcové kalamity mění vzhled krajiny. Nadměrné rozšíření lýkožrouta smrkového zjednodušeně nazývaného kůrovec (jedná se o druh hmyzu z podčeledi kůrovců z řádu brouků) zapříčiňuje čas od času rozsáhlé odumírání smrků a borovic. K extrémnímu výskytu kůrovce přispívají roky s vysokými teplotami a minimem srážek. Kůrovec se živí lýkem pod kůrou stromu, díky kterému je strom zásobován vodou a živinami. Pokud se výrazně nezvýší množství kůrovce, má v lesním ekosystému své místo – napomáhá k omlazení lesa tím, že napadá jen staré, slabé a nemocné stromy. Kůrovcem napadené smrkové lesy musejí být vytěženy. Na jejich místech vznikají tzv. holiny, které jsou postupně obnovovány sadbou sazeniček smrku ztepilého, borovice lesní, buku lesního, dubu zimního a dubu letního. V současné době se zdravotní stav lesů díky vyššímu podílu listnatých dřevin pomalu zlepšuje. Zvyšuje se i podíl tzv. přirozené obnovy lesa, kdy nový les vzniká samovolně z kořenů či z náletů semen bez nutnosti sadby sazenic.

Tábořiště Jimka, planetka Jablunka a Luboš Kohoutek

Po odtěžení kůrovcem napadených dřevin se na holině ocitlo také tábořiště zvané ”Jimka”, zbudované v roce 1933 kroměřížskou organizací YMCA (Young Men’s Christian Association – křesťanské sdružení mladých mužů). Tábor se nacházel na malebné louce v blízkosti ratibořského mostu přes Bečvu a byl obklopen ze všech stran vzrostlým lesem. Byl určen pro chlapce ve věku 9 až 16 let a fungoval každé léto od 1. července do 15. srpna. Měl vlastní kuchyni, jídelnu a řadu chatek srubového charakteru.

Obr. 1: Tábořiště Jimka

Mezi mladými táborníky byl i Luboš Kohoutek (* 1935, Zábřeh na Moravě – † 2023, Hamburk – Bergedorf), který se stal významným astronomem zejména poté, co v roce 1973 objevil světoznámou Kohoutkovu kometu. Jedna z jím objevených planet nese název Planetka (1942) Jablunka a její pojmenování astronom vysvětlil takto: "Tuto planetku jsem pojmenoval po vesničce na východní Moravě v Československu, která je stále živá v mých vzpomínkách jako místo letních táborů, kde jsem prováděl svá první astronomická pozorování. Věnováno všem přátelům z Jablůnky." Luboš Kohoutek v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR zůstal v Německu, kde pracoval jako vědecký pracovník na observatoři v Hamburku. Byl jedním z mála posrpnových emigrantů, kterým bylo povoleno navštěvovat rodinu ve své vlasti. Nesměl však vystupovat veřejně. Jméno tohoto slavného českého astronoma zaznělo i v americkém animovaném seriálu Simpsonovi v dílu Bártova kometa. Americká rocková skupina R.E.M. podle něj pojmenovala jednu ze svých písní.

Obr. 2: Planetka (1942) Jablunka

Z historie a současnosti Ratiboře

Současný ratibořský most nahradil původní most vyhozený do povětří v roce 1945 ustupujícím nacistickým vojskem. Střepiny z náloží zanechaly šrámy na nedalekém více než 260 let starém památném dubu. Ratibořský most se nachází na nejníž položeném místě katastru Ratiboře ve výšce 325 m n. m. V jeho blízkosti u soutoku říčky Ratibořky se Vsetínskou Bečvou měl být podle listiny z roku 1306 založen Václavem III. cisterciácký klášter s názvem „Tronus Regis“ (Králův trůn). Záměr však zůstal jen na pergamenu, protože Václav III. byl záhy v Olomouci zavražděn. Úmysl posledního přemyslovského krále založit zde významný klášter připomíná obecní znak Ratiboře. V okolí Ratiboře najdeme naučnou stezku “Zapomenuté osudy” věnovanou významným historickým událostem a příběhům předků. Vyhlídky na obec nabízí turistický okruh s názvem “Lavičky aneb okolo Ratiboře za valašskou písničkou”. Za systematický rozvoj a podporu vesnické pospolitosti byla Ratiboř oceněna v celostátním kole soutěže “Vesnice roku 2019”. V rámci České republiky získala titul “Zelená obec roku 2025” v kategorii nad 1 000 obyvatel.

Obr. 3: Původní most vyhozený v roce 1945 do povětří

Vrch a přírodní památka Křížový

Nad soutokem Ratibořky a Bečvy se tyčí výrazný vrch Křížový s nadmořskou výškou 670 m, pod který vede od rozcestí v Semetíně modře značená turistická stezka. Na cyklostezku Bečva zde navazuje Bike Aréna Vsetín, singletrailové centrum pro horská kola, nabízející 20 km přírodních stezek a trailů různé obtížnosti. 

O Křížovém se zachovala pověst o uctívání starých slovanských bohů na tomto vrcholu. V den letního slunovratu (21. června) tu v dobách šíření křesťanství starověrci uctívali při velikém svatojánském ohni své pohanské bohy. Byli přepadeni správcem panství a jeho družinou, někteří byli pobiti, mnozí zraněni. Obětiště bylo rozkopáno a na jeho místě vztyčen vysoký dřevěný kříž jako symbol vítězného křesťanství. Kopec nese podle toho název Křížový.

Pod vrcholem Křížového se nalézá přírodní památka Křížový. Jedná se o menší pískovcový skalní útvar ukrytý v lesním porostu. Nachází se zde pseudokrasová jeskyně Zbojnická, zimoviště netopýrů. Vstup do podzemních prostor, které Valaši nazývali “ďúry“, je vzhledem k vysokému nebezpečí uvolnění pískovcových bloků zabezpečený mříží. S touto jeskyní souvisí pověst. Když prý na Křížovém „negdo hodí do ďúry v zemi“ husu nebo kačenu, tak ta vzápětí vyplave na Bečvě.

Obr. 4: Vrch Křížový